Můj "corona projekt" s krycím názvem "spíž" je u konce.

Od soudruhů z Číny mi včera přišly cedulky. Neodolala jsem a hned jsem je přivrtala. Dneska ráno jsem dopsala popisky ... a hotovo. Konečně jsem spokojená.

Moje "corona výzva" ..... předělávka spíže.

Karanténa během okamžiku zastavila i můj život, školku máme zavřenou už pátý týden a co bude dál je nejisté a mění se každým dnem. Doma už mám vymalováno, uklizeno vše od půdy po sklep, na zahradě se intenzivně pracuje. Ale co mě trápilo už delší dobu byla naše spíž. Původní Ikea krabice po třech letech každodenního užívání praskaly a lámaly se a s jejich barvou jsem já, milovník zelené, nebyla vůbec ztotožněná. A tak nastal čas na její předělání. Myšlenka a nápad co s tím byla vymyšlená už dávno, jen ten čas stále nějak nezbýval. A protože teď ho mám víc, než by mi bylo milo, využila jsem toho. "Miláček" mi vyrobil podle mého návrhu dřevěné bedýnky a já natírala a natírala. A tady je výsledek. Jsem nadšená a spokojená. Už zbývá jen dolepit štítky, co je v jaké krabici / spíše pro oko, protože já už si to po těch letech pamatuju / a bude hotovo. 

Pro milovníky PŘED a PO přidávám jednu fotku pro porovnání:

A protože naše spíž je napůl i prádelna, tak tady máte foto i druhé strany. 

Věneček z černuchy damašské / to jsou ty tobolky / a stébel dochanu.

Je vázaný na slaměný korpus vazačským drátkem, ale příště budu muset zkusit jinou techniku, bylo to fakt pracné a náročné. Tobolky černuchy jsou křehké a tak jsem musela motat opatrně, aby se nepolámaly. Věneček je veliký, má průměr půl metru. Je pro moji úžasnou kolegyňku Hanku k narozeninám. Teď už jen vyřešit problém jak ho opatrně převést a zavěsit, aby se moc nepolámal.

Poslední vzpomínka na léto .... věneček ze sušených kvítků hortenzie, pivoněk, černuchy, růžiček a rozchodníků ....

Jestli vás zajímá, co je na blogování nejlepší, tak to, že se díky němu poznáte s velikou spoustou úžasných lidí, naladěných na stejnou notu. 

Tak to bylo i a Alenkou KLIK. Hodně z vás jí zná pod přezdívkou Alchitka. Alenka pořádá kreativní Tvořivé večery v Havířově KLIK, vánoční a velikonoční jarmarky, tvoření s dětmi. Nejednou byla hostem Dobrého rána v České televizi KLIK, KLIK, KLIK. V březnu byla oceněná městem Havířov za oblast společensky prospěšných aktivit. Tak takhle šikovná ta Alenka je. Proto mi udělalo velikou radost, když se mě zeptala, jestli bych jí nepomohla s renovací starých dřevěných rámů.  

Nevím na co jsem se těšila víc, jestli na tu renovaci nebo na Alenku :o) .... obojí předčilo mé očekávání. Alenka i její manžel Dan jsou veselí, milí a bezprostřední, po chvilce s nimi máte pocit, že už se znáte spoustu let. A ta renovace ??? Doufám, že se povedla a že je Alenka spokojená ....

Pokud se někdo chystáte na něco podobného, budete potřebovat spoustu času, smirkového papíru, sklenářskou špachtli a tmel. Nejprve jsem špachtlí odstranila zbytky a všechen rozpraskaný a drolící se tmel. Musíte postupovat velmi pomalu a opatrně, aby jste si nerozbili skleněné tabulky, nepoškodili dřevěný rám a hlavně neublížili sami sobě, protože se tmel odstraňuje fakt blbě. Pokud bylo okno dlouho na přímém slunci, jakože tyhle verandové asi byly, je tmel spečený a tvrdý. Protože některé okenní tabulky byly rozbité a prasklé nastala fáze dvě. Výměna skla. I na to si vyhraďte dostatek času, protože nemůžete použít nové skleněné tabulky od sklenáře, ten rozdíl je hodně znát. Takže musíte sehnat jiné staré okna a tabulky vyříznout z nich. Fáze tři vás bude bavit nejvíce. Tmelení je fakt kreativní činnost, s tmelem se pracuje jako s plastelínou. Zahřejete jí v ruce a pak tvarujete podle potřeby. Musíte se snažit nebýt dokonalí, aby se vaše práce co nejvíce podobala vašemu předchůdci, takže drobné dolíčky, ranky, puklinky jsou v tomto případě žádoucí. No a pak zase ten čas ... tmel schne dva až tři týdny. Fáze čtyři je taky fajn. Barvení a broušení. Snažte se namíchat odstín, co nejvíce podobný tomu původnímu, já jsem namíchala trochu tmavší, ale přiznám se, že trochu záměrně, protože ten původní byl tak trochu "vyblitý" a pak už jen patinujete, brousíte, patinujete a brousíte .... až to všechno po třech měsících práce vypadá zase jako dřív :o)chi, chi ... zkrátka jako staré, oprýskané dřevěné okno.

Hotovo .... polička už visí na svém místě !!!